Hrabal Bohumil

Hrabal Bohumil, * 28. 3. 1914, † 3. 2. 1997, český spisovatel; jeden z nejvýznamnějších prozaiků současnosti. V díle čerpal z bohatých prožitků autentické životní zkušenosti, které s nevšední uměleckou imaginací a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična (Pábitelé, Taneční hodiny pro starší a pokročilé), někdy poznamených i skepsí a sardonickým černým humorem (Morytáty a legendy, Inzerát na dům, ve kterém nechci bydlet, Automat Svět). Povídka Ostře sledované vlaky, s válečnou a okupační tematikou, se stala předlohou pro stejnojmennou světově proslulou filmovou adaptaci (v režii J. Menzela). Začátkem 70. let byly Hrabalovy texty na indexu zakázaných knih, šířily se v samizdatech a opisech: vzpomínkové prózy na dobu mládí Městečko, kde se zastavil čas, Postřižiny, román Obsluhoval jsem anglického krále, Něžný barbar, vrcholné dílo Příliš hlučná samota (označená zahraniční kritikou za jeden z dvaceti nejvýznamnějších literárních činů 20. stol.). Po roce 1976 vydána, za cenu cenzurních zásahů, próza Krasosmutnění, v zahraničí mj. autobiografická trilogie Svatby v domě, Vita nuova, Proluky. Po listopadu 1989 napsal Dopisy Dubence (čtyři svazky), proud vzpomínek propojených s filozofickými úvahami a aktuálními politickými komentáři.

   Úvod