Jirásek Alois

Jirásek Alois, * 23. 8. 1851, † 12. 3. 1930, český romanopisec a dramatik. V roce 1917 se podílel na vzniku Manifestu českých spisovatelů na podporu české samostatnosti; senátor za Československou národně demokratickou stranu. Svým dílem dovršil směřování české literatury 19. stol. k velkému historickému románu. Vytvořil rozsáhlé románové cykly z nejvýznamnějšího období národních dějin: z husitství Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, z období protireformace Temno, Psohlavci, z národního obrození F. L. Věk, U nás. Historickou objektivností, realističností a aktuálním vylíčením smyslu českých dějin přiblížil svá díla současnosti. Z méně významných historických událostí si vybíral látky romantické (Na dvoře vévodském, Poklad, V cizích službách, Skály), idylické (Maryla, Záhořanský hon), psychologické (povídky Svědomí, Mudrcové, Zemanka) a pro mládež (Z Čech až na konec světa, Staré pověsti české). Psal též novely s historickým zabarvením z maloměstského života (Filozofská historie, U rytířů, Na staré poště). Ze stejných uměleckých zdrojů jako tvorba románová vycházejí i jeho divadelní hry (Vojnarka, Otec, Emigrant, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Lucerna, M. D. Rettigová). Současnému životu se věnoval jen okrajově v prózách Druhý květ, Na ostrově, v nichž konfrontoval své ideály se soudobou společností. Podstatně hlubší pohled na vlastní životní epochu rozvinul v memoárech Z mých pamětí.

   Úvod