Jiří z Poděbrad

Jiří z Poděbrad, * 23. 4. 1420, † 22. 3. 1471, český král 1458 – 71. Vychováván v husitské orientaci. V roce 1434 se účastnil na straně panské jednoty bitvy u Lipan, 1438 se přiklonil k straně utrakvistů vedené Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna; 1444 její vůdce. 24. 6. 1448 strana na kutnohorském sněmu ustavena v jednotu. 3. 9. 1448 vojensky ovládl Prahu a dosáhl tak důležitého vítězství v politickém zápase s katolíky a umírněnými husity. 1452 zvolen na sněmu hlasy utrakvistů i katolíků zemským správcem, téhož roku přiměl ke kapitulaci Tábor a ukončil období jeho autonomního konfesijního postavení. Tím sjednoceny husitské síly v českých zemích na bázi kompaktát. 1453 byl potvrzen Jiří z Poděbrad Ladislavem Pohrobkem, novým českým králem, v úřadu zemského správce na dalších šest let. Po náhlé Ladislavově smrti zvolen 2. 3. 1458 rozhodnutím husitských i katolických stavů českým králem (z mezinárodního hlediska odvážné řešení, neboť podle evropského mínění byl kacíř). Po zdolání odporu ve vedlejších zemích české koruny vystupoval programově jako „král dvojího lidu“, tj. husitů i katolíků; opíral se přitom o kompaktáta jako základní zemský zákon a snažil se zlepšit hospodářské poměry. 1462 kompaktáta zrušena papežem. 1463 – 64 čelil nebezpečí mezinárodní izolace projektem, předpokládajícím vytvoření spolku evropských křesťanských panovníků, kteří by případné spory řešili mírovou cestou. 1465 ustavena zelenohorská jednota, sdružující nespokojenou katolickou šlechtu. 1466 jej vyhlásil papež Pavel II. za sesazeného z českého trůnu a vyzval ke křižácké válce proti husitům. 1467 proti králi povstala katolická šlechta a 1468 vstupil do války proti němu uherský panovník Matyáš Korvín, jehož česká opozice a katolické stavy vedlejších zemí zvolily 3. 5. 1469 v Olomouci českým králem. V průběhu války Jiří z Poděbrad zemřel.

   Úvod