Radok
Alfréd
Radok
Alfréd, * 17. 12. 1914, † 22. 4. 1976, český režisér; jeden z nejvýznamnějších
českých a evropských režisérů 2. pol. 20. stol. 1945 – 48 působil v
Divadle 5. května, 1954 – 59 a 1965 – 68 v Národním divadle v Praze, 1956
– 59 umělecký vedoucí Laterny magiky, 1960 – 65 v Městských divadlech
pražských. Svou poetikou navázal na divadelní avantgardu, zejm. E. F.
Buriana. Usiloval o komplexní využití všech jevištních složek k dosažení
co nejúčinnější jevištní atmosféry, často s prvky expresívní
bizarnosti. Herce vedl k psychologicky přesvědčivému ztvárnění postavy. Věnoval
se činohře, opeře i operetě. V hudebních inscenacích se snažil o vyjádření
hudby vizuálními prostředky. Z režií: Vesnice žen (A. Radok), Veselá
vdova (F. Lehár), Vassa Železnovová (M. Gorkij), Hoffmannovy
povídky (J. Offenbach), Rigoletto (G. Verdi), Lištičky, Podzimní
zahrada (L. Hellmanová), Jedenácté přikázání (F. F. Šamberk),
Ďábelský kruh (H. Zinnerová), Zlatý kočár (L. M. Leonov), Komik
(J. Osborne), Hra o lásce a smrti (R. Rolland), Poslední (M.
Gorkij), Dům doni Bernardy (F. García Lorca), Vůně květin (J.
Saunders), Klaun (H. Böll), Emigranti (S. Mrożek). Svůj režijní
talent uplatnil i ve filmech (Daleká cesta, Divotvorný klobouk,
Dědeček automobil).
Úvod