Reiner Václav Vavřinec
Reiner
Václav Vavřinec, * 8. 8. 1689, † 9. 10. 1743, český malíř; spolu s P. J.
Brandlem nejvýznamnější osobnost české malby vrcholného baroka. Ovlivněn
M. V. Halbaxem, P. Brandlem a J. K. Liškou, v raném díle zejm. benátským
koloritem a brandlovským šerosvitem, později se paleta prosvětlila,
prosadila se monumentálnost a v závěru tvorby se projevila určitá lyričnost
předznamenávající rokoko. 1714 činný v Oseku, 1719 v Duchcově, 1725 ve
Vratislavi. Často dotvářel architekturu kostelů K. I. Dienzenhofera, zejm. nástropními
freskami v Praze (Gigantomachie v Černínském paláci, kupole Křižovnického
kostela a klenba sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech aj.). Autor ideálních
krajin, bitevních obrazů a podobizen (Ptactvo v krajině, Bitva s
Turky). Ovlivnil následující generaci freskařů v Čechách (I. Raab, J.
P. Molitor, J. L. Kracker, J. Kramolín aj.).