Šíma Josef
Šíma
Josef, * 19. 3. 1891, † 24. 7. 1971, český malíř; je významným představitelem
evropského moderního malířství. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v
Praze a na Akademii výtvarných umění v Praze; žák J. Preislera. Od roku
1921 žil v Paříži. Byl členem Devětsilu a Umělecké besedy, zakládajícím
členem pařížské skupiny Grand Jeu. V tvorbě, závislé na smyslových zážitcích,
se prolíná v raném období civilistní poezie s konstruktivními prvky, posléze
krátce experimentoval s geometrickou abstrakcí. V atmosféře rodícího se
poetismu usiloval o novou senzibilitu (Lodě v přístavu, Le Havre).
V následujícím imaginativním období (Evropa) se obracel k prapodstatě
věcí, přírody a lidské existence evokované v archetypálních formách
krystalu, kosmického vejce a ženského torza. Inspiraci nacházel v krajině,
podobizně, antické mytologii (Návrat Théseův, Ikarův pád, Zoufalství
Orfeovo). V posledním období tvorby dosáhl závěrečné syntézy těchto
základních témat ve světelných kosmických vizích a symbolech lidského
osudu. Je autorem velké řady knižních ilustrací (L. Delluc Lidé z baru,
J. Durych Panenky, R. Weiner Mnoho nocí), obálek, vitráží
(kostel sv. Jakuba v Remeši) a scénických návrhů.
