z Valdštejna Albrecht

z Valdštejna Albrecht Václav Eusebius, kníže, * 24. 9. 1583, † 25. 2. 1634, vévoda frýdlantský od roku 1627, zaháňský od 1627, meklenburský 1628 – 30 a hlohovský od 1632, císařský generalissimus od 1625. Od roku 1604 sloužil ve vojsku proti Bocskayovi, 1606 plukovník českých a 1609 moravských stavů. V roce 1619 přešel na stranu císaře Ferdinanda II. Postaven do čela císařského pluku, po bitvě na Bílé hoře získal konfiskacemi obrovský majetek v severovýchodních Čechách, v roce 1621 byl jmenován velitelem pražské posádky a zemským velitelem v Čechách. V dubnu 1625 jmenován vrchním velitelem císařské armády. V dánské válce porazil P. A. z Mansfeldu a Dány ve Slezsku, obsadil severní Německo, snažil se o vybudování loďstva a bez úspěchu obléhal Stralsund. V září 1628 porazil dánské vojsko a donutil krále Kristiana IV. k míru. Opozice kurfiřtů donutila Ferdinanda II. Habsburského v srpnu 1630 propustit A. V. E. z Valdštejna z funkce velitele císařské armády. Vypuknutí švédské války, bitvy u Breitenfeldu a na Lechu, vpád Sasů (a emigrantů) do Čech donutily císaře v prosinci 1631 obnovit Valdštejnovy vojenské pravomoci a opět mu předat vrchní velení. V té době Valdštejn vedl intenzívní jednání se Sasy i Švédy o spojenectví, za což žádal českou korunu. Po neúspěchu jednání zahájil vojenské operace proti Sasům vedeným H. G. Arnimem a vytlačil je z Čech. Odrazil švédský útok u Norimberka a svedl nerozhodnou bitvu u Lützenu. Od jara 1633 vedl opětovná jednání o české koruně (získal francouzskou podporu pro své plány). V únoru 1634 byl prohlášen za zrádce a zavražděn v Chebu. A. V. E. z Valdštejna vytvořil nový typ najímaného vojska, z něhož po skončení třicetileté války vznikla stálá armáda.  

   Úvod