Vančura
Vladislav
Vančura
Vladislav, * 23. 6. 1891, † 1. 6. 1942, český prozaik, dramatik a filmový
režisér; původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo, vycházející
z experimentálního a expresívního pojetí, se vyznačuje hledáním nových
forem, osobitým slohem a jazykem, zejm. v typické větné periodě a v lexikálních
archaismech. Zahrnuje monumentalizaci chudoby (Pekař Jan Marhoul),
groteskní apokalypsu (Pole orná i válečná), úsměvnou humoresku (Rozmarné
léto – zfilmováno) i jazykový experiment (Hrdelní pře aneb Přísloví).
Ve 30. letech se obrátil k velkorysé epice (Markéta Lazarová –
zfilmováno, Tři řeky, nedokončené Obrazy z dějin národa českého),
společenskému románu (Útěk do Budína, Konec starých časů
– zfilmováno, Rodina Horvatova) a povídkám (Luk královny Dorotky
– zfilmováno). Autor dramat (Josefína) a filmových libret. Režíroval
filmy Před maturitou a Na sluneční straně; zvláštní místo
zaujímá film z Podkarpatské Rusi Marijka nevěrnice, na němž
spolupracoval s I. Olbrachtem, K. Novým a B. Martinů. Pro děti napsal pohádkovou
knížku Kubula a Kuba Kubikula. Popraven gestapem po atentátu na R.
Heydricha.
Úvod