sv. Vojtěch
Vojtěch,
Adalbert, * asi 955, † 23. 4. 997, pražský biskup od roku 982 z rodu Slavníkovců;
stoupenec clunyjského hnutí. Přítel císaře Oty III. Podporoval domácí
latinské i staroslověnské písemnictví; pokládán za autora nejstarší české
a polské duchovní písně Hospodine, pomiluj ny a Bogurodzica. V
roce 989 odešel pro spory s pražským dvorem z Čech, 990 vstoupil do kláštera
na Aventinu v Římě. V roce 992 byl vyžádán zpět do Prahy; 993 založil břevnovský
klášter. 994 však Čechy definitivně opustil, neboť se nedočkal nápravy
ve vztahu církve a společnosti. V roce 997 byl na misijní cestě zavražděn
pohanskými Prusy. Jeho tělo vykoupil od Prusů polský panovník Boleslav I.
Chrabrý a nechal pohřbít v Hnězdně. Brzy po smrti uctíván jako světec. V
roce 1000 navštívil hrob sv. Vojtěcha císař Ota III.; v Hnězdně bylo zřízeno
arcibiskupství a založeny kostely v Cáchách a v Římě na Aventinu zasvěcené
Vojtěchovi. V roce 1039 byla podniknuta výprava českého vojska v čele s Břetislavem
I. do Polska a ostatky převezeny do Prahy. Od 11. stol. uctíván v Polsku i Čechách
jako světec a zemský patron.