Žižka z Trocnova Jan

ZvětšitŽižka z Trocnova Jan, * kolem 1360, † 11. 10. 1424, český válečník, husitský vojevůdce. Pochází ze zemanské rodiny (syn Řehoře a Jany). O prvních 40 letech jeho života se zachovaly pouze torzovité zprávy; asi v letech 1406 – 09 příslušel do ozbrojené lapkovské družiny, v roce 1409 obdržel od krále Václava IV. amnestní list a v letech 1410 – 11 bojoval spolu s moravským šlechticem Janem Sokolem z Lamberka († 1410) na polsko-litevské straně proti řádu německých rytířů. V roce 1412 vstoupil do služby na pražském královském dvoře. Dne 30. 7. 1419 se podílel na novoměstské defenestraci, v roce 1419 odešel s dalšími radikálně smýšlejícími husity do Plzně a v jejím okolí (Štěnovice, Nekmíř) svedl první vítězné bitvy. V březnu 1420 byl donucen opustit Plzeň, při přesunu na nově založený Tábor porazil 25. 3. katolické oddíly u Sudoměře. Táborská strana ho zvolila jedním ze čtyř hejtmanů a v této funkci slavil další vojenské úspěchy. V roce 1420 se zasloužil o úspěšnou obranu Prahy proti první křížové výpravě (vítězná bitva na Vítkově dne 14. 7.). V roce 1421 se podílel na likvidaci sektářů v Táboře, v červnu byl zvolen sněmem čáslavským do dvacetičlenné prozatímní vlády. Při dobývání hradu Rábí v roce 1421 utrpěl těžké zranění oka. V letech 1421 – 22 se účastnil vojenských operací v prostoru mezi Kolínem, Kutnou Horou a Německým (Havlíčkovým) Brodem proti druhé křížové výpravě, donutil Zikmunda Lucemburského opustit Čechy. Na přelomu let 1422 – 23 se názorově rozešel s tábory, odešel do východních Čech, kde založil vlastní husitský svaz se stálým polním vojskem (jeho programem byl Žižkův vojenský řád). Ve východočeském prostoru bojoval proti Čeňkovi z Vartenberka, jehož porazil u Hořic (duben 1423) a v létě téhož roku se zmocnil Hradce Králové. Pokus umírněné husitské šlechty a Pražanů porazit Žižku skončil nezdarem (bitva u Strauchova dvora dne 4. 8. 1423), ale na podzim 1423 vedl k ustavení kališnicko-katolické aliance, namířené proti Žižkovi. V první pol. roku 1424 získal Žižka na svou stranu část táborských spojenců, města Klatovy, Žatec i Louny a alianci porazil u Malešova (dne 7. 6. 1424), ovládl Kutnou Horu, Kouřim, Český Brod, Nymburk a pomýšlel na dobytí Prahy. S jejími představiteli se však v září 1424 usmířil. Zemřel během vojenského tažení u Přibyslavi. Je tvůrcem vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu. Viz též vojenství husitské.

   Úvod